středa 23. listopadu 2016

20 let Divadla v Dlouhé

Divadlo v Dlouhé slaví 20 let! Tak dlouho na ně chodím... Budu si muset dát tu práci a spočítat, kolik inscenací jsem tam viděla. Páteční mimořádné představení mi jich každopádně dost připomnělo. Velká gratulace mému oblíbenému divadlu a díky za kus života-)










Speciální díl pořadu Divadlo žije!, který byl věnován Divadlu v Dlouhé, najdete tady:

sobota 19. listopadu 2016

Jorn Lier Horst: Honící psi

Před sedmnácti lety byla při běhání unesena dívka z bohaté rodiny. Policie ji nedokázala včas najít, ale její vrah byl odsouzen. Po letech byl podmínečně propuštěn na svobodu a začíná bojovat o obnovu řízení, tvrdí, že vyšetřování bylo podjaté a policisté manipulovali s důkazy. Vrchní komisař William Wisting, který tenkrát vedl vyšetřování, je postaven mimo službu a hrozí mu i odnětí svobody. Pouští se do náročné práce – chce očistit své jméno a přijít na to, kdo z jeho party selhal. Velmi nápomocná je mu v tom dcera Line, která jako novinářka pracuje na jiném kriminálním případě, který ale s tím prvním pojí slabé nitky. A do toho zmizí další dívka a hraje se o čas. Podaří se po tolika letech učinit spravedlnosti za dost? Zjistí Wisting, kdo zabil Cecílii a kdo z týmu kriminalistů a techniků profesionálně selhal?



Jørn Lier Horst je bývalým  policejním vyšetřovatelem a v současné době také velmi známým  norským autorem detektivek. První román s kriminalistou Williamem Wistingem mu v Norsku vyšel v roce 2004, v současné době má série 10 svazků.  Ve své literární dráze využívá cenné zkušenosti, které získal za dvacet let u policie, je ale i nadšeným čtenářem detektivek. Detektivky píše nejen pro dospělé, ale i pro děti. V češtině zatím Jørnu Lierovi Horstovi vyšla právě jedna taková dětská detektivka  (Záhada mloka) a pak jeden z dílů série o Williamu Wistingovi – Na zimu zavřeno. Honící psi patří k nejlépe hodnoceným dílům ságy s komisařem Wistingem v hlavní roli, tato kniha získala řadu norských a severských literárních cen, například Cenu Rivertonova klubu a Skleněný klíč, a to byl asi i důvod pro to, že se nakladatelství Kniha Zlín rozhodlo Honící psy vydat. Pro mě to bylo první setkání s tímto autorem a musím říci, že jsem si to docela užila.




Kniha má zajímavou a propracovanou zápletku, děj je uvěřitelný, navíc se rychle posouvá dopředu a kniha se velmi dobře čte. I rozsah je adekvátní – přečtete za večer či dva. Bavilo mě prolínání dvou světů – světa investigativní novinářky, který je plný technologií a komunikace a světa trpělivého starého policisty, který staví na tradičních metodách a puntičkářské práci. William Wisting je ostatně v porovnání s dalšími hrdiny severské krimi dost atypický hrdina – nepije, nefetuje, nemá psychické problémy, nepere se, je to úplně normální člověk, který se snaží co nejlépe dělat svou práci a ještě navíc funguje dobře v týmu. Docela osvěžující, i když tedy občas mi přišlo, že být takovým správňákem snad ani není normální. Objevují se tu i útržky z osobního života – tady by asi stálo za to znát předchozí díly série, ale není to nic, bez čeho by se čtenář neobešel.  Dcera Line je velmi sympatickou hrdinkou, je zajímavé vidět, jak funguje komunikace mezi policií a médii, tady by se asi mohli čeští novináři i policisté dost naučit…




Suma sumárum: Honící psi jsou napínavou knihou, nedalo mi to a přečetla jsem ji během několika hodin. Dobrý tip na dárek pod stromeček. Děkuji Knize Zlín za recenzní pdf. 



Hodnocení: 90 %


Jorn Lier Horst: Honící psi
  • Nakladatel: KNIHA ZLÍN
  • ISBN: 978-80-7473-502-8, EAN: 9788074735028
  • Překlad: Krištůfková, Kateřina
  • Popis: 1× kniha, vázaná, 379 stran, 13,5 × 20,5 cm, česky
  • Rok vydání: 2016 (1. vydání)

úterý 15. listopadu 2016

Bobbie Peers: Zloděj luridia

Jestlipak víte, co je to luridium? Nevíte? Zkuste se zeptat svých dětí. A jestli ani ty nebudou vědět, pak jim pod stromeček nadělte knihu Zloděj luridia. Je to zaručený trik: děti se od knížky nebudou moci odtrhnout a Vy si užijete svátečního klidu. 



William Olsen je skoro dvanáctiletý kluk. Vlastně se jmenuje William Wenton, ale nesmí to nikomu prozradit, je totiž se svou rodinou na útěku. Před osmi lety, po tatínkově autonehodě a těsně před tím, než záhadně zmizel dědeček, uprchli s rodiči do Norska. 


Norsko je totiž malá, dlouhá a úzká země, o které skoro nikdo ve zbytku světa neslyšel, a proto byla dokonalým místem, kam se vypařit – alespoň prozatím. 

Williamův dědeček byl nejlepší kryptolog na světě a stejnou vášeň sdílí i William, i on miluje šifry  a v jejich luštění je nepředstavitelně dobrý. I když mamince slíbil, že se bude držet zpátky, podaří se mu na školním výletě vyřešit nejtěžší šifru na světě, Nemožnost. A právě to nastartuje nedozírné změny ve Williamově životě, tajný úkryt je prozrazen a on sám je po dramatickém únosu přepraven do Institutu posthumánního výzkumu. Institut každý rok přijímá skupinu kandidátů, kteří prokázali výjimečné schopnosti v oblasti řešení šifer a hlavolamů, skupinu budoucích kryptologů. William se stane jedním z nich a má tak možnost navštěvovat přednášky nejchytřejších lidí na světě, pohybovat se v prostředí plném experimentů a originálních robotů a v neposlední řadě i navázat přátelství s Iscií. Pátrání po ztraceném dědečkovi ho záhy přivede na stopu tajemství jeho vlastního života. Držte si klobouky, bude to jízda…

Zloděj luridia je originální kniha plná zábavy a fantazie. V lecčem se podobá prvnímu dílu Harryho Pottera, i tady se hlavní hrdina ocitá v nekonečně zábavné škole, v místních Bradavicích se ale nekouzlí, místo magie tu vládne věda a lidský mozek. Zdejší žáci nemají kouzelné hůlky, ale orby, na míru naprogramované mechanické hlavolamy, každá vyluštěná úroveň přináší svému řešiteli přístup do dalších prostor institutu, třeba do zahrady plné kybernetických robo-rostlin (pozor, nekrmit, rostliny mohou být nebezpečné). Velmi zábavní jsou místní roboti – jsou sice většinou jednoúčeloví a tím pádem zcela nepoužitelní, na druhou stranu – kdo by nechtěl mít doma schodobota, dohadobota nebo mluvící dveře?

„Vy jste mluvící dveře?“ zeptal se.
„Nejsou dveře jako dveře. Jak se to vezme,“ odpověděly dveře. „Tohle je jenom brigáda. Za rok, za dva už budeme někde úplně jinde. Máme ambice.“
„Ambice?“ zopakoval William.
„Ano. Ambice,“ prohlásily dveře rozhodně. „Fantasticky vaříme. Děláme nejlepší lasagne na světě. Stoprocentně. Budeme mít vlastní pořad o vaření v televizi.“


Nečekejte ale žádné dlouhé popisy prostředí, nadmíru propracovaný děj nebo nějaké jiné zdržování. Příběh se velmi rychle rozběhne a rychlé tempo si drží po celou dobu knihy. Občas jsem měla pocit, že bych se přece jen potřebovala na chvíli zastavit a všechny informace strávit. Na to ale není čas, dnešní doba už je prostě taková. Dětem ale tohle určitě vadit nebude, zápletka je dostatečně originální a děj napínavý, co víc si u knihy pro cca desetileté čtenáře přát? I já, i když je mi několikrát více, jsem si čtení dost užila.


Román pro děti Zloděj luridia je literárním prvotinou norského režiséra Bobbieho Peera (ročník 1974), vyšel loni v září a už stihl získat řadu literárních cen - stal se Nejlepší norskou knihou roku 2016 a získal i cenu Ark, kterou vybírá deset tisíc norských dětí. I česká podoba knihy je vydařená, Marii Voslářové se dost povedl  překlad do češtiny a velmi mile a osobitě knihu dotvářejí i ilustrace Filipa Hříby. Jsem přesvědčená, že Zloděj luridia se stane jedním z předvánočních knižních hitů, a tím pádem nebudeme muset na druhý díl, který v Norsku vyšel letošní září, dlouho čekat:-)

 

Díky nakladatelství Kniha Zlín za recenzní text. 


Hodnocení: 90%


Bobbie Peers: Zloděj luridia
  • Nakladatel: KNIHA ZLÍN
  • ISBN: 978-80-7473-425-0, EAN: 9788074734250
  • Originál: Luridiumstyven
  • Překlad: Voslářová, Marie
  • Popis: 1× kniha, flexi, 244 stran, 17 × 24 cm, česky
  • Rok vydání: 2016 (1. vydání)