čtvrtek 27. listopadu 2014

Evžen Boček: Deník kastelána

Evžen Boček tuhle knihu vydal jako svou prvotinu pod pseudonymem Jan Bittner v roce  2000. Po velkém úspěchu dalších knih (Poslední aristokratky a Aristokratky ve varu) přišlo nakladatelství Druhé město s novým vydáním, tentokrát už s uvedením pravého jména autora (po vzoru: Kam se hrabe Bittner, to se nedá srovnat). 


Aristokratky jsem četla, ale bohužel jsou na mě příliš třeskutě vtipné...  Tak tedy co Boček a jeho poslední šance v podobě Deníku kastelána?

Píše se rok 1996, hlavní hrdina Vik (zhruba 35 let, malé dítě, manželství před krachem) znechucený svým dosavadním životním stylem prchá z Prahy na Vysočinu, aby zde nastoupil na pozici kastelána jakéhosi starého zámku. O romantické představy spojené s životem na zámku přijde záhy, realita v podobě zaměstnanců a místních duchů/strašidel ho poměrně zaskočí. Uhrančivý bývalý správce Alexandr s tajemnou minulostí a ještě temnějšími schopnostmi, věčně opilý zahradník, hlídač trpící epilepsií (a posléze i schizofrenií), jeho pes Rago a spousta dalších figurek, které se posléze ve zkarikované podobě objevují v Aristokratce, tady ale ještě hrají své role zcela vážně. Do toho zděděná kancelář plná zrcadel, vosková figurína zemřelé dívky v životní velikosti v jednom z pokojů, záhadné zvuky a věčné problémy se zabezpečovacím zařízením. Manželce se na zámku ze začátku docela líbí, ale velmi záhy se jí začne stýskat po kulturním životě v Praze. Čtyřletá Evička se naopak do zámku zamiluje, ale citlivé dítě to tu nemá zrovna jednoduché - začne trpět náměsíčností, povídá si s dávno zemřelými, je často nemocná a nakonec u ní vypukne akutní leukémie. Vik svůj život popisuje formou deníkových zápisků a pokouší se tak uchovat si nadhled a zachovat si zdravý rozum. Paranormální jevy, které ho na zámku provázejí na každém kroku, mu to ale neusnadňují, problémy mu ale dělají i postavy zcela reálné, třeba místní kmotr, který si dělá, cokoliv si zamane...

  



Hodnoceni? Na můj vkus trochu víc sprostých slov, než je nutné, té duchařiny je také sem tam přes míru, ale jinak čtivé a pro mě mnohem snesitelnější, než již několikrát zmiňované další knihy. Žádný třeskutý humor, spíš jízlivost a trochu sarkasmu, napínavý příběh, výborná znalost prostředí (autor je kastelánem v Milovicích), možná i nějaké ty autobiografické rysy? Z příhod na rozhraní života a smrti, hlavně těch týkajících se dcery, jde každopádně mráz po zádech. Boček umí vytvořit atmosféru a co chybí v logice příběhu, nahradí napětím. Krátké věty, krátké kapitolky, přečteno na jeden zátah. U mne dobrý, pokud by se v dalších knihách Boček orientoval tímto směrem, nebudu vůbec proti.


Evžen Boček na zřejmě maturitní fotografii, zdroj idnes.cz
Hodnocení: 70%






Evžen Boček: Deník kastelána
  • Nakladatel: Druhé město
  • ISBN: 978-80-7227-353-9, EAN: 9788072273539
  • Popis: 1× kniha, vázaná, 232 stran, 13,5 × 19,5 cm, česky
  • Rok vydání: 2014 (3. vydání)

2 komentáře:

  1. Taky se mi moc nelíbil. Halt prvotina. Ale Aristokratky byly fajn :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Zajímavý, zatím jsem slyšela, že je to horší jak Aristokratky...

    OdpovědětVymazat